Spád a odvodnění terasy: 1,5–2 %, žlab u dveří, drenáž a vsak – jak se zbavit louží a vlhkého soklu

Terasa má mít spád 1,5–2 % směrem od domu, tedy 1,5–2 cm výšky na každý metr hloubky: terasa hluboká 4 m klesá od prahu k okraji o 6–8 cm, terasa 5 m o 7,5–10 cm. Voda z ní musí někam odtéct – do trávníku, do žlabu, drenáže, vsaku, dešťové kanalizace nebo nádrže; u novostavby úřad obvykle požaduje, aby zůstala na pozemku. Odvodňovací žlab s roštem u dveří stojí 1 500 – 3 000 Kč/bm bez DPH, drenáž podél terasy 600 – 1 000 Kč/bm. Louže u dveří a vlhký sokl jsou skoro vždy důsledek špatného nebo obráceného spádu – níže, jak se to dělá správně a jak se přespáduje stará terasa.

Kolik je 1,5–2 % spádu v centimetrech?

Procento spádu je výškový rozdíl na 100 cm délky: 1 % je 1 cm na metr, 2 % jsou 2 cm na metr. Terasa se spáduje kolmo od domu k venkovnímu okraji, kde voda odteče do trávníku, žlabu nebo drenáže:

Méně než 1 % nefunguje: nerovnosti dlažby a spáry vodu zadrží a vzniknou louže; hladký beton a keramika s nulovou nasákavostí chtějí spíš 2 %. Víc než 2,5 % už je poznat pod stolem a židlemi. Spád nastavujeme rotačním laserem už v pláni a v drti, ložná vrstva má všude stejnou tloušťku 3–4 cm; kontrola dvoumetrovou latí s tolerancí 3 mm na 2 m. U hluboké terasy nad 6 m dělíme plochu hřebenem na dvě spádové roviny, aby okraj nebyl 12 cm pod prahem. Jak spád souvisí s výškou pod prahem, popisuje článek Napojení terasy na dům.

Kam má voda z terasy odtékat?

Z terasy 30 m² steče při silném dešti (20 mm za hodinu) 600 litrů vody za hodinu. Někam musí:

• Do trávníku – nejjednodušší řešení pro malou terasu na propustné zemině: dlažba končí 1–2 cm nad trávníkem, voda odteče přes hranu. Nefunguje na jílu (voda se vrátí pod terasu) a u terasy delší než 5 m, kde se okraj brodí.
• Do žlabu s roštem – u dveří bez schodu (HS portál, bezbariérový vstup) a všude, kde terasa navazuje na zeď; žlab sbírá vodu z terasy i stékající z fasády. 1 500 – 3 000 Kč/bm včetně napojení.
• Do drenáže – trubka DN 100 ve štěrku 16/32 s geotextilií podél nejnižšího okraje, na jílu Svitavska a Poličska nutnost; odvádí vodu z drti i z povrchu. 600 – 1 000 Kč/bm.
• Do vsaku – vsakovací jáma se štěrkem nebo plastové vsakovací boxy na pozemku, tam kde není dešťová kanalizace nebo kde ji úřad nedovolí zatížit.
• Do dešťové kanalizace – jen kde existuje a kde správce sítě připojení povolí; do splaškové kanalizace nikdy.
• Do nádrže na dešťovku – voda z terasy doplňuje střechu; nádrž s přepadem do vsaku je řešení, které u novostaveb úřady vidí nejraději.

U novostaveb stavební úřad standardně požaduje, aby dešťová voda ze střech a zpevněných ploch byla zadržena nebo vsakována na pozemku – terasa je zpevněná plocha, takže s ní počítejte už v projektu; konkrétní podmínky pro váš pozemek ověřte u stavebního úřadu. Vsak, retenční nádrž a napojení řeší v rodině Dostálů DOSTÁL COMPANY, my napojíme žlab a drenáž z terasy. Co dál řešíte u nového domu, shrnuje stránka Terasa k novostavbě.

Plastový žlab s roštem, nebo nerezový štěrbinový?

Obojí osazujeme do betonového lože se spádem 0,5–1 % k odtoku, s napojením trubkou DN 100–110 do vsaku nebo kanalizace; rošt nebo štěrbina leží 2–3 mm pod úrovní dlažby, nikdy nad ní. Žlab přímo pod prahem chrání sokl před vodou, která stéká po fasádě a po skle, a proto ho u HS portálu děláme po celé délce dveří plus 20–30 cm na každou stranu. Fotky provedení jsou v realizacích.

Kdy je nutná drenáž pod terasou?

Na propustné zemině ne – voda z drti odejde sama. Na jílu a hlíně ano: drť na jílu je vana, ve které voda stojí, v zimě mrzne a zvedá dlažbu, a v létě z ní vzlíná vlhkost k soklu. Drenážní trubka DN 100 (perforovaná, obalená geotextilií) leží v rýze 30 × 30 cm ve štěrku 16/32 podél nejnižší strany terasy, ve spádu aspoň 0,5 % ke vsaku, se šachtičkou pro proplach. Na 30 m² terasy je to 6–8 bm za 600 – 1 000 Kč/bm, tedy 4 000 – 8 000 Kč – nejlevnější pojistka, jakou terasa má. Jak drenáž zapadá do skladby a proč patří k ní geotextilie, popisuje článek Skladba podloží terasy.

Jak přespádovat starou terasu se spádem k domu?

Nejčastější rekonstrukce: betonová deska nebo dlažba, která za dvacet let sedla u okraje, takže voda teče ke dveřím, nebo byla bez spádu od začátku. Tři řešení podle stavu podkladu:

1. Deska drží, jen má špatný spád: spádová vrstva z betonu nebo spádového potěru s adhezním můstkem (u soklu 5–8 cm, u okraje 2 cm) a na ni nová dlažba nebo keramika. Vyžaduje, aby u prahu zbývala výška: po přespádování musí dlažba skončit 2 cm pod prahem.
2. Deska drží a u prahu je málo místa: keramika 2 cm nebo velkoformát na rektifikovatelných terčích za 1 200 – 1 800 Kč/m² plus materiál. Terče vyrovnají nerovnosti i obrácený spád (u domu nejnižší, u okraje nejvyšší terč), voda odtéká po staré desce pod dlažbou – tam ale musí mít kam: u soklu žlab nebo drenážní kanálek. Hotovo za 2–3 dny.
3. Deska je popraskaná a propadlá, dlažba na písku: vybourání za 400 – 800 Kč/m² a nová skladba se spádem od pláně. Dlažba v dobrém stavu se dá přeložit.

Které řešení sedí na vaši terasu, posoudíme na místě zdarma; přehled je na stránce Rekonstrukce a oprava terasy.

Proč je u dveří louže a sokl vlhký – a co s tím?

Louže u dveří má tři příčiny: nulový spád (voda nemá kam), spád k domu (voda teče ke zdi) nebo dlažba nad úrovní prahu, kde tvoří hráz. Vlhký sokl a mokré mapy v přízemí přidávají čtvrtou: terasa přiléhá ke zdi bez dilatace a bez ochrany hydroizolace, voda stojí u soklu a nasakuje do zdiva – u starších domů bez vodorovné izolace vzlíná až metr vysoko. Náprava jde odspodu: přespádovat nebo přeložit terasu, u soklu žlab nebo pás kačírku s drenáží, nopová fólie na sokl. Když už je zdivo mokré, terasa problém zastaví, ale neusuší ho; sanaci vlhkého zdiva a dodatečnou izolaci zajišťuje DOSTÁL COMPANY, terasu opravíme tak, aby se nevrátil. Jak má vypadat detail u soklu, popisuje stránka Podloží, odvodnění a napojení na dům.

Jak spádovat terasu u bazénu?

U bazénu se spáduje od bazénu, ne k němu: voda z terasy nesmí splachovat prach, listí a hnojivo z trávníku do bazénu a rozstřik z bazénu nesmí stát na lemu. Spád 1,5–2 % od lemu směrem ven, žlab nebo drenáž na vnějším okraji terasy, nebo štěrbinový žlab kolem bazénu tam, kde je terasa mezi bazénem a domem a spádovat ven nejde. Bazénový lem (1 800 – 3 500 Kč/bm) sedí 1–2 mm nad dlažbou, aby voda z terasy netekla přes něj. Kartáčovaný beton nebo keramika R12 kloužou mokré nejméně. Pořadí stavby, protiskluz a chlor rozebírá stránka Terasa u bazénu.

Shrnutí

• Spád 1,5–2 % od domu, tj. 1,5–2 cm na metr; na 4 m hloubky 6–8 cm. Nastavit v pláni a drti, kontrolovat laserem s tolerancí 3 mm na 2 m.
• Voda končí v trávníku, žlabu (1 500 – 3 000 Kč/bm), drenáži (600 – 1 000 Kč/bm), vsaku, dešťové kanalizaci nebo nádrži; u novostavby na pozemku – ověřte u stavebního úřadu.
• HS portál bez schodu = žlab po celé délce dveří; plastový s roštem, nebo nerezový štěrbinový.
• Stará terasa se spádem k domu: spádová vrstva a nová dlažba, terče na stávající desce, nebo vybourat (400 – 800 Kč/m²).
• Louže u dveří a vlhký sokl řeší spád, žlab a dilatace u soklu; už vlhké zdivo sanace přes DOSTÁL COMPANY.

Stojí vám u dveří voda, nebo plánujete terasu a nevíte, kam ji odvodnit? Zaměříme spád laserem zdarma a do 48 hodin pošleme nabídku včetně žlabu, drenáže a napojení – nezávazná poptávka, nebo zavolejte na +420 739 985 634.